Spadl mi kámen ze srdce, červenal se Antoníček po první kariérní trefě

Spadl mi kámen ze srdce, červenal se Antoníček po první kariérní trefě

Michal Krobot, sobota 9.10.2021
Sobotní duel mezi Slovanem a Draky přinesl s dalšími třemi body do tabulky i spousty dalších zajímavostí. V útoku si střihl premiéru obránce Martin Pěnčík a první gól mezi profesionály vstřelil dvacetiletý Petr Antoníček. „Měl jsem obrovskou radost, sice to byla jen dorážka do prázdné brány, ale byl to můj první gól. Jsem za něj opravdu rád. Snad mě to do dalších zápasů pozvedne a bude to tam padat dál,“ rozdával úsměvy skromný útočník.
SKUPINA ČEZ

Po prohře s Prostějovem jste si jistě spravili chuť…

Ano, je to tak. Nálada v týmu je po sobotním zápase lepší. Posledního vítězství si moc vážíme. Tabulka je momentálně hodně vyrovnaná a my potřebujeme každý bod.

Oficiálně první gól v profesionálním hokeji. Jak velkou jste měl radost?

Měl jsem obrovskou radost, sice to byla jen dorážka do prázdné brány, ale byl to můj první gól. Jsem za něj opravdu rád. Snad mě to do dalších zápasů pozvedne a bude to tam padat dál.

Jak dlouho jste na tento gól vůbec čekal?

Letos hraji svoji třetí sezónu, ale v těch předchozích jsem odehrál jen po osmi nebo deseti zápasech. Plus minus jsem čekal nějakých třicet zápasů. Abych se přiznal, trochu mi spadl kámen ze srdce. Nějaké šance jsem vždy měl, ale nikdy to tam nechtělo padnout.

Schoval jste si puk na památku?

Ano, mám ho schovaný. Dan Spratek mi ho hned dovezl z ledu na střídačku. Teď ho mám u sebe a pravděpodobně si ho vystavím někam na vitrínu (usmívá se).

Jak vůbec vypadal gól z vašeho pohledu?

Vybojovali jsme puk v obranném pásmu a přejeli s ním přes střední třetinu. Machy potom vystřelil od mantinelu a gólmanovi zůstal puk za zády. Já jsem tam jen rychle dojel a dorazil. V duchu jsem se modlil, aby si toho nevšiml. Naštěstí jsem tam byl včas a dorazil jsem do prázdné.

Dáte si nějakou speciální odměnu?

Uvidíme (směje se), zatím v plánu nic nemám.

I přesto, že má Petr v průměru jen 6 a půl minuty na zápas. Dává o sobě na ledě znát (Foto: Věra Václavková).

Téměř celý zápas jste nedovolili Slovanu vstřelit branku…

Za tímto stojí opravdu podrobná taktická příprava. Trenéři nám celý ústecký tým rozebrali a v zápase jsme přesně věděli, co a jak máme hrát.

Překvapili vás tedy Lvi v závěrečné power play?

Toho gólu je trochu škoda. Výkonu i gólmanovi by jistě nula slušela víc. Zbytečně jsme v závěru vyhodili na zakázané uvolnění a sami se dostali pod tlak.

V utkání se stala ještě jedna zajímavost. Martin Pěnčík nastoupil na pozici křídelníka, i přesto, že je obránce. Jak mu to podle vás šlo, mohl by být útočník?

Je to tak. Lukáš Žálčík onemocněl a trenéři se rozhodli postavit do útoku Pěnču. Myslím si, že kdyby tam odehrál pár zápasů, tak by klidně útočníkem být mohl (směje se).

Vy sám si dokážete představit, že byste zaskočil na úplně jiném postu?

Tohle všechno je pouze na trenérech. Já samozřejmě dělám vše pro to, abych hrál nejlépe a někdy v budoucnu se i třeba propracoval na nějakou důležitější roli v týmu.