První gól v Chance lize? Totální euforie, neskrýval své pocity Štěpán Dudycha
Celkem devět hrůzostrašných proher stačilo k tomu, aby hlavnímu trenérovi Majerovi přetekl pohár trpělivosti. Po prohře se Zlínem už to nevydržel a v pozápasové tiskovce pořádně naložil svému týmu, čímž si vysloužil velkou mediální pozornost. A jak se zdá, upřímná slova Lukáše Majera nebyla vůbec na škodu. Šumperští hokejisté v následujícím kole konečně předvedli skvělý týmový výkon a získali první důležité body v boji o záchranu první ligy. Pak sice přišel výkonnostní propad v souboji s Jihlavou, vše ale bylo napraveno v domácím utkání s Třebíčí. Draci se totiž postarali o největší překvapení 44. kola, když obrali lídra soutěže o dva důležité body. „Myslím si, že spousta z nás si po vyjádření kouče do svědomí sáhla. Podle mě to šlo vidět už v utkání se Sokolovem a teď i proti Třebíči. Nicméně vůbec se trenérovi nedivím. Měl to hodně těžké, v jednu chvíli byl na nás dokonce sám. A po našich předvedených výkonech se už vůbec nedivím, že mu nervy přetekly,“ přijal trenérovu kritiku s pochopením šumperský odchovanec.
Draci se už nějaký ten pátek snaží odlepit z poslední pozice, zatím se jim to ale příliš nedaří. Nejen, že se čas neúprosně krátí, ale do karet jim nehrají ani výsledky předposledních Pardubic. Do každého zápasu tak momentálně vstupují s vědomím, že jde o všechno.„Je to hrozně těžké především na psychiku. Jsme si vědomi, že jsme teď prohráli strašně moc zápasů a s touto myšlenkou vstupujeme do každé následující bitvy. Musíme to ale v těch hlavách za každou cenu potlačit, dát do toho všechno a prostě vyhrát,“ prohlásil s velkým odhodláním porvat se o každý bod a každou výhru šikovný obránce. A to se v posledním domácím střetnutí s Třebíčí evidentně povedlo.
Svěřenci Lukáše Majera podali proti lídrovi soutěže heroický výkon a místnímu publiku tak dali jasně najevo, že se rozhodně nehodlají jen tak vzdát. Horácká Slavia sice přijela do Šumperka s cílem dominovat, to se jí ale nakonec příliš nepodařilo. Přestože se v úvodu zápasu dostala jako první do vedení, domácí celek dokázal poměrně rychle srovnat krok. O důležitou vyrovnávací branku se postaral Štěpán Dudycha, pro kterého to navíc byla úplně první trefa v Chance lize a zároveň úplně první trefa za šumperský A-tým. A jaké byly prvotní pocity poctivého dříče? „To byla euforie jako kráva (smích). Neskutečné. Konečně to ze mě spadlo. A ještě když mi na něj nahrál náš kapitán, byl to skvělý pocit,“ neskrýval dvaadvacetiletý bek obrovskou radost a následně celou gólovou situaci popsal: „ U nás v pásmu byl zrovna souboj a já tam ten puk nějak vybojoval. Následně jsem nahrál Žalimu (Lukáš Žálčík pozn. redakce), který jel na bránu, udělal svoji klasickou kličku pod nohama a pak to poslal před gólmana, kde jsem už měl lehkou práci.“ Za takový velký kariérní milník se ale pořádně platí, což už zjistil i sám Štěpán: „Nebudu říkat kolik, ale pěkně se mi ten gól prodražil. Vachy (Daniel Vachutka pozn. redakce) se o to postaral (smích).“
Vyrovnaná hra pokračovala i ve druhém dějství. Hrálo se nahoru dolů, oba celky si vytvořily několik slibných šancí, žádná ale výrazně neohrozila soupeřovu bránu. Na další branku si tak diváci museli počkat až do druhé poloviny prostřední části. A k překvapení mnohých se tentokrát do vedení dostal Šumperk, který zásluhou kapitána Žálčíka bleskurychle využil přesilovou hru. I Třebíč ale nečekala s odpovědí příliš dlouho a skóre zápasu rovněž srovnala.
Za nerozhodného stavu se tak vstupovalo i do závěrečné třetiny, během níž se do obrovské příležitosti dostal střelec první branky Štěpán Dudycha, ke skórování ale chyběly doslova milimetry. „Hrozně moc mě to mrzí. Šuhy (Vojtěch Šuhaj pozn. redakce) mi to tam krásně nahrál a já to měl před sebou. Vystřelil jsem a ani nevím jak, ale puk gólmanovi propadl, jenomže se zastavil někde na brankové čáře. Mohl jsem to tam ještě dorazit, ale bohužel z toho nic nebylo,“ vyčítal si neproměněnou tutovku sympatický obránce. O vítězi tak nakonec muselo rozhodnout až pětiminutové prodloužení. V něm měl šťastnou hokejku velký srdcař Tomáš Drtil, který ránou příklepem vystřelil Drakům bonusový druhý bod!
V zápase se rovněž výborně prezentovali nejnovější posily z vítkovické juniorky, Josef Krejsa a Krzysztof Tomasz Macias, kteří do týmu přinesli dravost a živost. „Oba kluci předvedli parádní výkon. Hráli naplno a hrozně moc nám pomohli. Byl jich plný led,“ chválil nově příchozí juniory Štěpán Dudycha. A jaká nálada panovala v kabině bezprostředně po konci náročného klání? „Teď, když jsme porazili první tým tabulky, panuje v kabině dobrá nálada. Ale ještě ani zdaleka není konec. Věřím, že nás tato výhra zdravě nakopla. A pokud budeme v sobotu hrát stejně, myslím, že šance na úspěch bude velká.“
Obránce Draků se v pozápasovém rozhovoru ještě zpětně ohlédl za nepovedeným střetnutím v Jindřichově Hradci a na dotaz, co se nyní změnilo, odpověděl: „Myslím si, že se změnilo úplně všechno. Dnes na led přijel úplně jiný tým, s kompletně jiným nastavením a bojovností. Jak už jsem zmínil, vyšly nám přesilovky, zvládli jsme oslabení a táhli jsme za jeden provaz.“ Následně také přiznal, že velmi důležitou roli v cestě za úspěchem hrají fanoušci. A to je možná hlavní důvod, proč se Drakům daří více doma než venku. „Je až neuvěřitelné, jak moc nás ženou dopředu. Vytváří tu pekelnou atmosféru, díky které makáme ještě více. A pak je to také o zvyku. Jsme na místní prostředí zvyklí, perfektně známe náš led a víme, co si můžeme dovolit. To je také důležitý faktor.“
Dvaadvacetiletý bek začínal s hokejem v rodném Šumperku, odkud se přes Kolín přesunul do Havlíčkova Brodu, kde strávil podstatnou část své hráčské kariéry. V místním klubu také poprvé nakoukl do seniorské soutěže a hned v první sezóně mezi muži skóroval. V loňské sezóně si ho pak Šumperk z Brodu stáhl zpět. Jenomže v obrovské konkurenci neměl Štěpán Dudycha takové herní vytížení, jaké by potřeboval, a tak se na pár zápasů opět stěhoval na Vysočinu. Nicméně od loňského ročníku už uběhla spousta času a od té doby udělal šikovný bek takový herní progres, který rozhodně nezůstal bez povšimnutí. Díky tomu si letos od trenérů vysloužil stabilní pozici v základní sestavě a daleko více prostoru na ledě. „Jsem rád, že mi trenéři důvěřují a dávají mi více prostoru na ledě. Snažím se jim to vrátit, jak nejlépe umím. Je to pro mě určitě mnohem lepší, více si pak věřím ať už na puku nebo celkově.“
