Nemáme se za co stydět, podotkl po utkání v Brně Jiří Otoupalík

Nemáme se za co stydět, podotkl po utkání v Brně Jiří Otoupalík

Hromádková Lucie, Zajíček Roman, Svoboda Jaroslav, neděle 21.10.2007
B r n o - Šumperští Draci po deseti prohrách v řadě přehráli ve středu Prostějov a navazovat na tento bodový zisk však jeli na led lídra a největšího favorita nejspíš nejen moravské skupiny 1. ligy. Kometa Brno se však nadřela na vítězství více než kdo mohl čekat, po brankách Ambruze a Antonoviče se dokonce Draci dokázali výsledkově na chvíli i Brnu vyrovnat. 6103 diváků, což je nejspíš historicky nejvyšší návštěva na Šumperk, nakonec s povděkem kvitovalo výhru domácích 4:2, o kterou se postaral dvěma góly muž utkání Radek Dlouhý. Nevšedním musel být duel pro Romana Meluzína, který se vrátil do známých prostor brněnské haly Rondo, tentokrát však v dresu Draků s "céčkem" na prsou.
SKUPINA ČEZ
Na úvod se do hodnocení pustil kouč hostí Jiří Otoupalík. „Neodvedli jsme zde špatný výkon. Samozřejmě ale potřebujeme body, v Brně to však bylo dost těžké. Nemáme se ale za co stydět, bojovali a dřeli jsme,“ chválil sympatický výkon svých svěřenců. Vzápětí jmenoval tři hlavní body, které podle něj rozhodly o osudu duelu: „První, když jsme vyrovnali na 2:2, ale hned vzápětí inkasovali třetí gól, kdy jsme špatně střídali a šikovní domácí hráči přes nás přešli a dali branku. Druhý moment byl ten, že jsme sem jeli s tím, abychom nebyli vylučovaní, protože víme o dobrých přesilovkách Komety a o její síle. My jsme spoustu sil ztratili právě těmi vyloučeními. V závěrečné třetině to bylo vabank, snažili jsme se ze všech sil chodit do útoku,a domácí nás ale potrestali dalším gólem a bylo rozhodnuto.“

Draci se probouzejí, v minulém kole konečně zvítězili a i Brně se ukázali v dobrém světle, žádný debakl jim Kometa nepřichystala. „Věřím tomu, že budeme dále pracovat, je před námi ještě spousta zápasů a doufám, že se z posledního místa dostaneme.“ Otoupalík hrával v brněnském dresu v 80. letech, mohl tedy srovnávat: „Atmosféra je tu opravdu velice dobrá, připomíná ty doby, kdy se nám v Brně hodně dařilo.

Vítězný domácí trenér, Rostislav Čada, navázal na svého šumperského kolegu: „Pro nás to nebylo lehké utkání, což jsme věděli již před začátkem. V zápase jsme měli několik nedostatků. Špatně jsme bruslili a pokrývali střední pásmo, prohrávali jsme souboje, vznikaly tak nebezpečné situace, někdy dokonce přečíslení. Udělali jsme pár chyb v soubojích jeden na jednoho, i obranných. To je ale dáno tím, že dva z šesti beků byli dlouhodobě zranění a jsou nejistí,“ vysvětluje trenér. „V posledních dvou utkáních jsme dostali všechny tři góly v oslabení ve čtyřech, zaměřujeme se na to a přesto nám to zase nevyšlo, budeme na tom tedy muset pracovat i dál. Protože k těm vyloučením stále dochází.“

Kometa se celý dosavadní průběh sezóny potýká s problémy v obraně: „S beky máme z hlediska zranění dlouhodobé problémy. Honza Mikel se vrátil po jedné nemoci a onemocněl zase. Celý týden měl antibiotika, s tréninkem by mohl začít v pondělí. Tomáš Fojtík se vrátil po zranění, Vláďa Gýna také. Nemají tu zápasovou zátěž, na těch výkonech je to vidět, co se týká soubojů, jistoty a přesvědčení, že ten souboj vyhrají. Vráťa Čech se nám už vrátí snad ve středu, nehrál od druhého utkání s Prostějovem, takže po jeho návratu si tím procesem bude muset projít celý tým, takže tam je určitá nejistota hráčů v té obranné fázi.“ Nejenom obránci jsou na marodce, po zápase s Šumperkem možná přibude Peter Sojčík, vrátit do utkání by se však brzy mohl vrátit brankář Hronek.

„O Lukáši Hronkovi se rozhodneme asi v pondělí, nějaký plán máme, uvidíme. Neřídíme se tím, že vítězná sestava se nemění. Peter Sojčík utrpěl těžký náraz do hlavy, momentálně se necítí dobře, dokonce špatně vidí. Uvidíme, jak to bude vypadat, doufám, že bude k dispozici. Teď je v péči doktorů. Minimálně dva hráči vždy začínají, zranění se nám letos opravdu nevyhýbají,“ mrzí trenéra Čadu. Jeho svěřenci ve středu poprvé zajíždí na západ, kde se utkají s prvoligovým nováčkem z Mostu: „Na konfrontaci se západní skupinou se těšíme, bude to zajímavé. Vůbec jsme s těmi soupeři nehráli, neviděli jsme je, takže jsme zvědaví.“

Hvězdou utkání byl vyhlášen domácí útočník Radek Dlouhý, autor dvou vstřelených branek. I on se vyjádřil k samotnému klání: „Můžeme být rádi za tři body, které jsme vybojovali. Ale ten výkon nebyl optimální, jaký bychom si představovali. Vedli jsme 2:0, ale zase jsme zbytečnými chybami pustili soupeře do hry. Díky tomu, že jsme dali rychlý třetí gól, tak jsme trochu odskočili, ale musíme se tohoto vyvarovat. Říkali jsme si, že soupeře nechceme podcenit, že musíme hrát jako proti prvnímu mančaftu, ale v těch hlavách to vždycky máte, přizpůsobíte se trošku hře soupeře.“ Sám Dlouhý se do šumperské klece trefil dvakrát.

„Trošku mi to tam začalo padat, sice se štěstím, ale začalo. Doufám, že to vydrží, hlavně jsem rád, že to pomáhá týmu. Je to rozdíl oproti Slavii, jsem víc na ledě a víc vytěžovaný, to hráči ohromně pomůže po psychické stránce, věří si a víc si dovolí, to je jenom dobře. Když hráč dostane šanci, tak ukáže, že ten hokej hrát umí. V Kometě mám stejný úkol jako ve Slavii, bránit, aby naše lajna nedostávala branky. Jediný rozdíl je v tom, že oproti Slavii jsem teď opravdu mnohem častěji na ledě,“ je rád za nastalou situaci a vrací se k přípravě, ve které se ho střelecké štěstí drželo více. „Kdybych věděl, proč jsem góly střílel v přípravě a v lize ne, tak bych na tom zapracoval a v příští sezóně už by se to neopakovalo,“ směje se.

„Je to o štěstí hlavně, že si člověk věří, když to tam začne padat. Stačí jedna nepovedená situace, že se postaví puk, netrefí bránu, to trochu psychicky rozhodí a pak se to prohlubuje. Pak zase padne šťastný gól a zase se to zlomí. Doufám, že to bude pokračovat dál.“ I přes to, že sám branky nestřílel, podílel se na celkové hře první lajny: „Byl jsem rád, že spoluhráči z útoku branky stříleli, to mě nijak nesráželo, hokej je kolektivní sport a já jsem byl opravdu rád, že jsme pomáhali týmu jako lajna. Samozřejmě jsem se tím psychicky trochu zabýval, ale hlavní je, že vyhráváme. Věděl jsem, že ty góly přijdou.“

Ten zlomový přišel na ostravském ledě v předchozím zápase. „Ta moje zlomová trefa v Ostravě byla přesně taková, jak jsem říkal, se štěstím. Nechal jsem puk Pavlu Vostřákovi, ten vystřelil, já jsem se otočil a špičkou hokejky jsem to tečoval do protipohybu. Ten první gól proti Šumperku byl taky šťastný. Puk se mi odrazil od brusle do brány, nebyl v tom úmysl, já mám na ty góly nohou trochu štěstí,“ usmívá se spokojený střelec.

Radek Dlouhý se vrátil ještě ke svému příchodu do Brna, kam přestoupil z pražské Slavie: „Na Slavii jsme se nedomluvili, řekli, že mě někam pustí, tak jsem čekal na nabídky a ozvala se Kometa. Bavil jsem se o tom s Lukášem Hronkem, protože jsem věděl, že sem má jít taky. Domluvili jsme se, že bychom do toho šli a chtěli bychom pomoct dotáhnout Kometu do extraligy, pomáhat týmu, aby se vyhrávalo a pak se uvidí. Zatím není důvod si stěžovat, ale máme odehraných jen 14 zápasů, myslím, že lámat chleba se bude po Vánocích a hlavně záleží na tom, v jaké budeme formě na play-off.“ Nyní Brňany čekají cesty na západ, kde nastane konfrontace obou skupin: „Určitě se těšíme na západ, tam jsou taky dobré mančafty a hlavně budeme hrát proti Chomutovu a Mladé Boleslavi, kterým se chceme vyrovnat.“

Šumperský tým je plný hokejistů, kteří v nedávné době oblékali právě modrobílý dres. Jedním z nich je i mistr světa Roman Meluzín. „Těšil jsem se sem, byla výborná atmosféra, naše výkony se taky lepší, trochu se zvedáme. Zápas byl dobrý, šťastně dopadl pro domácí. Za stavu 2:2 to pro nás bylo hratelné, chtěli jsme tento stav udržet do konce druhé třetiny. Bohužel jsme inkasovali na 3:2, což rozhodlo. Pokud budeme podávat výkony jako proti Kometě nebo minule proti Prostějovu, tak se západní skupiny nebojím,“ uzavřel celý hokejový večer šumperský útočník.