Gólový hrdina Sejpal: Na tento okamžik jsem čekal 28 let!
Sejpy, gratuluji k cennému vítězství. Po předchozích zápasech to musela být pro tým velká vzpruha. Jak utkání s odstupem hodnotíš?
Děkuji moc! V poslední době se nám nějak moc nedařilo, takže tohle vítězství je pro nás skvělé. Myslím si, že nás to rozhodně posune. Hráli jsme jako jeden tým a bojovali jsme až do poslední minuty.
Jak ses cítil v bráně? Vypadal jsi klidně a jistě – byl tam vůbec nějaký moment nervozity?
Abych pravdu řekl, nervózní jsem docela byl. Nicméně byla to taková ta zdravá nervozita, která nechybí v žádném zápase. Postupem času jsem si však začal více věřit. Velkou zásluhu na tom měli i kluci, kteří mi hodně pomáhali. Věděl jsem, že když by mi nějaký puk případně vypadl, kluci by ho stejně odpálili pryč.
Pochytal jsi 41 střel a dlouho to vypadalo i na čisté konto. Můžeš popsat, jak padl ten jediný gól?
Ta nula by byla fajn, ale já jsem hrozně rád za tři body, to je nejdůležitější. No a k tomu gólu, po prohraném buly se k puku dostal Tomáš Komínek, který byl našlápnutý a už od modré bylo vidět, že bude střílet. Nato jsem si vyjel z brány, bohužel mě ale prostřelil pod vyrážečku. Musím však uznat, že to byla hezká střela!
V závěru jste byli pod obrovským tlakem. Jak těžké jsou pro brankáře takové kritické momenty?
Bylo to hodně náročné, ale kluci tam zblokovali nespočet střel a za to jim patří velké dík. Byla by obrovská škoda takový zápas ztratit.
Teď k tomu nádhernému hokejovému momentu – tvému gólu přes celé kluziště. Co se ti honilo hlavou, když jsi vyhazoval puk?
Vždy, když se dostanu do obdobné situace, mám v hlavě, že to chci zkusit poslat do brány. Teď se taková příležitost znovu naskytla, tak jsem to zkusil a vyšlo to! Na tento okamžik jsem čekal 28 let! (směje se)
Měl jsi tušení, že by to mohlo padnout?
Já upřímně moc neviděl přes hráče přede mnou. Viděl jsem ale Jenču (Mikuláš Jenčovský, pozn. redakce), jak na modré zvedá ruce, tak jsem si řekl, že to tam asi opravdu jde. A taky že šlo!
Už se ti někdy podařilo skórovat i v jiném zápase?
Nepovedlo. Jednou jsem byl hodně blízko, ale chytil mi to hráč.
Trénuješ občas podobné kousky, nebo to byla spíš souhra okolností?
Občas po sobě střílíme s Kokinem (Martin Vojtek mladší, pozn. redakce) na tréninku přes celé hřiště a občas si střílím i sám na bránu, takže to trošku trénuji. Samozřejmě to ale většinou je o náhodě.
Zúčtovali ti to spoluhráči v kabině?
Tak určitě! Takovou příležitost by si nenechali ujít. Doufám, že na mě bude pokladník hodný. Jestli ano, tak ho po sezóně pozvu na pivo. (směje se)
Určitě bylo skvělé, že sis tento moment mohl užít s hrstkou šumperských fanoušků. Gól ale oslavili i fanoušci Znojma. Potěšil tě jejich potlesk?
Jsem velmi rád, že to vidělo pár fanoušků ze Šumperka! Podporovali nás celý zápas a moc si vážíme, že za námi jezdí i takové vzdálenosti. A co se týče znojemských fanoušků, tak před nimi také klobouk dolů. Tohle se nevidí často, i jim patří velké díky!
