Překvapilo mě, jak byli domácí hráči rychlí, prozradil Radek Tihlář
Na můj vkus to bylo moc rychlé, smál se Jiří Osina
V Šumperku delší dobu působil, teď se na led Draků vrátil v pozici hráče Přerova. Jak zhodnotil zkušený zadák celé utkání? "Na můj vkus to bylo jakýsi rychlý," usmíval se přerovský obránce hned po první otázce. "Kluci jsou v Šumperku nabruslení. Překvapili mě mladí kluci. Tím nechci říci, že mě zklamali starší hráči Šumperka, ale ti mladí hráli opravdu výborně. My jsme hlavně chtěli urvat nějaký bodík. Hráli jsme uvolněně, hlavně s cílem dostat se do šestky. Tak jsme si v Šumperku relativně splnili svoje," prozradil již s vážnější tváří Osina.
Jenže i když chcete sebevíc, prohra po takovém vývoji a díky dvěma gólům inkasovaným při vlastních přesilovkách mrzí. "Mrzí, to mrzí. Ten první padl po mojí chybce, druhý byl zase naše věc na ledě. Zaspali jsme návrat vyloučeného hráče na led, neměli jsme dostatečný přehled o hře. Je to obrovská škoda," smutnil zadák Hanáků. Svěřenci kouče Oslizla nepřijeli s nějakou divokou taktikou, naopak. "Měli jsme trošku vyčkávat, co domácí vymyslí, ale nechtěli jsme se na druhou stranu zase úplně zavřít. Napadat, forčekovat, pak jednoduše na křídla a chodit do brejku. Tady jsme trochu věděli, do čeho jdeme. Šumperk vede ligu, doma neprohrál, je kvalitní, takže se to mohlo uhrát hlavně poctivou hrou," prozradil takřka úspěšný recept na Draky jejich bývalý hráč.
Osobně si zápas užíval. "Byl jsem uvolněný, bylo to příjemný. S klukama jsem jen tak prohodil pár slovíček, hlavně s Romanem Meluzínem pokecáme, jsme furt v kontaktu. I domácí diváci si vzpomněli, jednou zaznělo moje jméno. Bylo to dnes příjemné," prozradil Osina. Ten znovu vytasil i svůj rituál, kdy během přestávky krouží po ledě, zatímco drtivá většina hráčů již sedí v kabině, přinejlepším ještě na střídačce. "Přesně tak, je potřeba se vydýchat, i když po druhé třetině jsem to už zkrátil," usmíval se zadák.
Radek Tihlář: Zápas hodnotím pozitivně
"Byl to vyrovnaný zápas, ve kterém byla spravedlivá remíza, nájezdy jsou pak už o štěstí, v našem případě to byla smůla. Sešla se mužstva ze špice, takže si myslím, že hokej byl slušný. Došlo i dost lidí, já bych ten zápas hodnotil pozitivně," prozradil úvodem přerovský gólman. I ho mrzelo, že zápas Zubři ztratili díky dvěma gólům v oslabení. "Je to sport, bohužel. A je to samozřejmě škoda. Ale můžeme o tom vést spory, můžeme nesouhlasit, ale to je tak vše, co s tím můžeme dělat. Ale i ten bod je pro nás dobrý. Kdybychom třeba neinkasovali, tak by gól mohl padnout při následné power-play, těžko soudit. Ale bod je pro nás dobrý, my jsme spokojeni," zhodnotil zápas Tihlář.
Ten podal výtečný výkon a mnohokrát šumperským hráčům sebral gól prakticky z tutové příležitosti. "Od toho tam vlastně jsem, brankář zabraňuje gólům, chytá puky, je to moje práce. Škoda těch dvou střel, co jsem pustil. Ale vážně, vždycky se chytá dobře, když je brankář v permanenci, třeba jako dnes. Domácí se ze začátku hodně tlačili, my museli přežít ten tlak. Pak už asi Draci těch vyložených šancí moc neměli. Vyrovnalo se to, jak říkám, spravedlivá remíza," zamyslel se Tihlář.
Draci jej překvapili rychlostí bruslení, jinak ničím. "Čekali jsme, že takhle nějak budou hrát, ale překvapilo mě, jak jsou v Šumperku hráči nabruslení. Nevím, co tady pijí za vodu nebo prodávají v Kauflandu, ale byli na můj vkus nějací rychlí. Takže to mě docela překvapilo," potvrdil Tihlář slova Osiny. Vtipkující brankář přešel s úsměvem i prohru v nájezdech. "Máme špatně střelce," usmál se. "Kdybych chytl Holíkův nájezd, tak tu teď stojíme, plácáme se po ramenou jak jsme dobří. Je to o štěstí. Bohužel, je to sport. Šumperk má na nájezdy hodně šikovné hráče na tuto disciplínu, byli v těch nájezdech o jeden gól lepší," již s vážnou tváří prozradil Tihlář.
I on působil v minulosti v Šumperku, ale nějaké přílišné hecování s domácími hráči neproběhlo. "Už nám není dvacet let, abychom si před utkáním posílali smsky. S klukama se pozdravíme, třeba s Alešem Holíkem. Jinak atmosféra mě nepřekvapila, protože u nás je to podobné. Chodí dost lidí, v Šumperku taky, v Havířově taky... Hned se ale hraje líp, když je nějaká kulisa, než když vůbec," uzavřel své povídání Tihlář.
