Pro Šumperk výsledek trochu krutý, přiznal Saša Hylák, který se vrátil na místo činu
Slavia Praha po sestupu chce návrat do extraligy a zatím to červenobílí potvrzují i na ledě. Vedou soutěž a po sedmigólovém přídělu do sítě Ústí nad Labem si vyšlápli i na Šumperk. Byť celková výhra 6:0 byla podle Hyláka pro domácí krutá.
Jak byste zhodnotil zápas?
Dávali jsme si hodně záležet na začátku utkání, věděli jsme, že přijde dost lidí a že by domácí mohli být pobláznění. Naštěstí jsme je nepustili do žádných větších šancí, sami naopak dali gól. První třetinu jsme zvládli výborně. Klíčová byla asi druhá třetina, kdy domácí neproměnili několik příležitostí a my pak odskočili na 3:0.
A nakonec z toho byla vysoká výhra...
Vést 3:0 po dvou třetinách a přitom laufu, v jakém momentálně jsme, to se nám hraje jinak. A klasicky nám tam ve třetí třetině i ty góly napadaly, kdo sleduje naše výsledky, tak ví, že se nám teď v koncovce prostě daří. Ale pro domácí je výsledek trochu krutý. Myslím si, že Šumperk se teď trochu herně a výsledkově trápí, jsem rád, že se nechytli na nás.
Alexandr Hylák v brankovišti pražské Slávie před utkáním v Šumperku, foto: V. Václavková
Dorazil jste do známého prostředí, vyvstaly vám nějaké vzpomínky na Šumperk?
Určitě, už den před utkáním jsem nad tím přemýšlel. Ale nebyl jsem nějak přehnaně vyhecovaný. Ale vrátil jsem se do známého a příjemného prostředí. Nebyl jsem tu nějakých pět let určitě a ten zimáček je pořád stejný. A fanoušci také chodí, moc bych jim chtěl poděkovat i za to, jak se zachovali v závěru. To se už moc nevidí.
Kdy vám bylo v zápase nejhůře?
Asi v tom úvodu druhé třetiny, to měli domácí několik šancí. Ale jak nad tím přemýšlím, tak ona vlastně celá druhá třetina byla taková, že jsme mohli kdykoliv inkasovat. I těch deset vteřin před jejím koncem, kdy se povaloval kotouč v mém brankovišti na brankové čáře. To kdyby Šumperk dal na 1:3, tak ta třetí třetina mohla vypadat jinak. Ale v ní jsme dali v úvodu na 4:0, a to asi definitivně rozhodlo.
Vy jste se vrátil ze zahraničního angažmá v Košicích do republiky, jak probíhal přestup?
My jsme se v Košicích už dopředu dohodli, že tam nebudu pokračovat. Chtěl jsem se vrátit domů, i kvůli dceři, která se narodila už v Košicích. Potom přišla nabídka ze Slávie a já se nad ní nerozmýšlel. Ačkoliv sestoupila, byla to pro mne velká výzva, a ten klub má pořád velké renomé. I v Evropě. K tomu zázemí, možnost bydlení v Praze... Tam nebylo co řešit.
