Příběhy z Dračí kapsy aneb tvrdá dřina poráží talent

Druhá formace nemá stálé složení, i proto mnohdy překvapí

Hokejisté, kteří naskočí na led po střídání první letky, nehrají tak úplně ve stálém složení. Mezi elitní a touto lajnou dlouho poletoval Daniel Vachutka. Letos zažívá svou nejlepší sezónu taky Petr Kratochvíl, který střílí jednu branku za druhou. Na centru je potom většinu času slovinský tank Rok Macuh. V tomto složení je druhá útočná trojice možná nejvíce nebezpečná. Velice těžko se na ni soupeřům připravuje, protože všichni tři do toho umí pořádně šlápnout a krutě trestat propady obran a přečíslení. Jejich kvality zároveň podtrhuje hra ve speciálních týmech. Minulá kola tuto spolupráci oživil slovenský rychlík Kohút, který je v současné chvíli na pozici pravého křídla.

V obraně se taktéž dlouho střídalo několik beků, a to pravé ořechové se možná stále ještě hledá. Jeden obránce ale své místo má. Snad kompletní dosavadní sezónu v ní odehrál Ondřej Hrachovský. Vedle něj po dlouhou dobu stál spolehlivý Jakub Březák, ale v poslední době se zvedla hra Ludvíka Rutara, který si hlasitě řekl o důležitější roli v týmu.

Návrat Vachutky, muže s dračím srdcem

Tento příchod, za pár let možná legendární třiadvacítky, společně s adekvátními podmínkami ze strany klubu odstartoval velké návraty šumperských odchovanců. Byly to jedny z prvních signálů, které naznačovaly, že by budoucí rok mohl být jiný než ten předchozí. A nakonec tomu tak opravdu bylo. Po Danovi postupně začali podepisovat smlouvy další hráči s klubovými vazbami. Vachutka během letní přípravy přijal pozvání na rozhovor, ve kterém se o této situaci rozpovídal. V zajímavém povídání například prohlásil, že by jednou chtěl pověsit brusle na hřebík právě v Šumperku a nikde jinde. Mimo jiné taky poskytnul predikci na nový ročník, která by se z velké části mohla naplnit. Tento muž má na šumperských výkonech možná větší podíl, než si diváci v hledišti umí představit. Tým totiž neznamená jen mužstvo na ledě, ale i mimo něj.

Pohádkový příběh Macuha: Z kavárníka, přes skladníka až do profesionální ligy

Rok Macuh hraje v České republice už od svého mládí. Po konci v olomoucké juniorce ale nedostal profesionální smlouvu a poté už ani nepřemýšlel, že by se mohl hokejem živit. Usadil se v Olomouci, našel si práci kavárníka a hrál pro zábavu ve druhé lize. Jak sám popsal v obsáhlém rozhovoru pro hokej.cz, jeho angažmá v Přerově byla náhoda. Zubři měli před dvěma lety obrovskou marodku a neměli hráče ani na samotný trénink. Kouč Nového Jičína, kde Macuh tehdy hrál, jim Roka doporučil. Poté už je to příběh jako z pohádky. Po dvou týdnech dostal smlouvu a začal svoji profesionální kariéru. Během prvních dnů ještě pracoval v Přerově jako skladník. Zbytek už asi každý šumperský fanoušek zná. Místo v kádru Draků a vybojovaná pozice jednoho z klíčových mužů. Nejlepší je, že tento příběh je teprve na svém začátku.

Krev, pot a puky. Z nenápadného kluka na obávaného střelce

Čtyřiadvacetiletý rodák z Vyškova je důkazem toho, že dřina poráží talent. Na Petru Kratochvílovi se jasně ukazuje, jaké ovoce si přinese tvrdá práce. Během dvou třetin letošního ročníku nasázel soupeřům v Chance lize více branek než za dvě předchozí sezóny. Už na úplném startu ligy sypal gól za gólem a dlouhodobě se pohybuje mezi top kanonýry soutěže. V současné chvíli není vyloučena konečná pozice mezi třemi nejlepšími střelci. Šumperská šestadevadesátka je pro tým velice platným hráčem a svými výkony si vysluhuje i zápasy v první lajně. V největší formě si ho potom stahovala i extraligová Kometa. Tento rok by se nakonec mohl vyvinout jako zlomový bod kariéry, protože se mu v profesionálním hokeji dlouho nedařilo naplno prosadit. Petr ale ukázal, že statistiky z minulých let nic neznamenají a zápas od zápasu předvádí lepší a lepší výkony.

Z nuly na sto: Rutarova strastiplná pouť sestavou

Šumperský hokej letos napsal opravdu zajímavé příběhy a boj této urostlé jednadvacítky není výjimkou. Ludvík Rutar přišel mezi Draky už v loňském roce, ale kvůli zranění odehrál pouze pár desítek minut. Návrat po rekonvalescenci dvaadvacetiletý obránce neměl zrovna lehký. V současně našlapané Chance lize není prostor pro chyby a mladý bek tak byl na pozici sedmého zadáka s několika minutami na zápas. Rutar ale ukázal srdce Draka a zatnul zuby. Poté se ale nedostal tak úplně na svou pozici. Trenéři ho kvůli široké marodce poslali na centr čtvrté lajny a z hodiny na hodinu se stal forvardem. Ještě k tomu chodil na buly, kterých absolvoval více než čtyřicet. Soupeři byli občas překvapení, že je dokázal vyhrát. Tento hokejový moment možná vlil téměř stokilovému hráči krev do žil a po návratu mezi obranu se vypracoval až do druhé lajny, kde současně působí.

Znovu rozjetý střelec Hrachovský aneb ze dna vede jen jediná cesta

Ondřej Hrachovský si před dvěma lety vybudoval pověst nebezpečného obránce, který má tvrdou a přesnou bombu z první. Během jedné sezóny dal v Chance lize dvanáct gólů a většina z nich byla po střele bez zpracování. Chodil na přesilové hry a díky tomu mu narostlo i zdravé sebevědomí. Hrál například i za Třinec a podíval se na prestižní Spengler Cup, kde se podílel na výhrách Ocelářů proti Ufě nebo Davosu. Další sezónu se tento stroj ale zasekl. Během třiceti utkání nerozvlnil síť soupeře ani jednou a bohužel pro něj, přestal chodit na přesilovky. Po tomto ročníku byl ve Frýdku-Místku nechtěný. Následně ale přišlo laso naděje ze Šumperka. Ondřej se postupem času z minulé sezóny oklepal a začal mezi Draky předvádět spolehlivé výkony. V dresu Parsu poslední dobou dokonce zase začal střílet branky a sbírat body. Tenhle kluk to ani v té nejtěžší chvíli nezabalil a postupně se dostává do čím dál tím lepší formy.