Nejtěžší letní příprava mé kariéry, svěřil se Martin Holík

Nejtěžší letní příprava mé kariéry, svěřil se Martin Holík

Vanessa Vařeková, středa 7.7.2021
Dvaadvacetiletý odchovanec hodonínského hokeje v minulosti hájil barvy druholigového Pelhřimova a Havlíčkova Brodu. V loňské sezóně si Martin Holík odbyl premiéru v Chance lize, kde oblékl dres přerovských Zubrů. Šumperskou ŠKODA arénu tak doposud znal pouze z pohledu soupeře. To se ovšem nyní změní. "Chtěl bych všem ukázat, že ač jsem mladý brankář, umím chytit šanci za pačesy !" prohlásil nový strážce brány Draků.
SKUPINA ČEZ

Jak se zrodil Váš přesun do Šumperka?

Ke konci sezóny se mi ozval trenér Martin Janeček, že by měl zájem abych v Šumperku chytal. My jsme se potkali už ve druhé lize, když jsem byl v Havlíčkově Brodě a on trénoval právě Draky, to byl takový první kontakt. Pak už to šlo rychle. Domluvili jsme se, že se přesunu do Šumperka a v Přerově už pokračovat nebudu.

V sezóně 2019/2020 jste odchytal většinu utkání proti Drakům právě za Havlíčkův Brod, takže ledovou plochu v Šumperku znáte velmi dobře. Jak vzpomínáte na vzájemné zápasy? Přece jenom mezi Šumperkem a Havlíčkovým Brodem vždy panovala určitá rivalita.

Já jsem v Šumperku odchytal ještě jeden zápas za Pelhřimov v té předešlé sezóně a vždy tu byly všechny zápasy vyhrocené. Dokonce mám pocit, že když jsme v Šumperku hráli s Havlíčkovým Brodem, tak se tu strhla bitka a zápas musel být na chvíli přerušen. Vím, že zdejší fanoušci umí vytvořit skvělou atmosféru a vzhledem k tomu, že je tu menší stadion, o to více ta atmosféra vynikne. Já jsem se sem těšil a doufám, že situace umožní, aby se hokej hrál i s diváky.

Hrál třeba roli v rozhodování o dalším působení i fakt, že šumperské prostředí svým způsobem už znáte?

Určitě. Šumperk ve druhé lize patřil k těm nejlepším mančaftům a myslím si, že to, co se tu letos sešlo za tým, bude fungovat i nadále.

Měl jste i jiné nabídky z Chance ligy?

Nějaké návrhy proběhly, ale žádná konkrétní nabídka. Jednal jsem ještě s Přerovem, ale dohodli jsme se, že pro mě bude nejlepší přesunout se do Šumperka.

V loňské sezóně jste si odbyl premiéru v Chance lize za přerovské Zubry. Jak velký skok to pro Vás byl?

Čekal jsem na to docela dlouho, protože jsem do prvního zápasu naskočil až po Novém roce, takže přípravu na první start jsem měl fakt dlouhou (směje se). Ale za mě to bylo super. Řekl bych, že čím lepší ligu člověk hraje, tím je na ledě menší chaos. Nechci říct, že jsou zápasy jednodušší, ale třeba ta taktika je daleko důmyslnější. Paradoxně se mi chytalo lépe než ve druhé lize.

V uplynulém ročníku hájil Martin Holík barvy krajského rivala z Přerova (Foto: Alena Zapletalová).

Vnímal jste určitý rozdíl mezi druhou ligou a Chance ligou?

Tak určitě. Hráči mají větší kvalitu a více zkušeností. Hokej je celkově rychlejší a jde poznat i ten výkonnostní rozdíl hráčů. Nechci úplně říkat, že druhá liga je „hurá“ hokej, ale fakt ta taktika není taková jako v první lize.

Na přerovské soupisce figurovalo sedm gólmanských jmen, přičemž každý odehrál alespoň jeden zápas. Vy jste odchytal celkem 7 utkání, jen jedno skončilo porážkou a k tomu jste si držel úspěšnost nad 91 %, to je hezká bilance. Dokonce jste měl možnost nastoupit jako náhradní gólman za extraligový Zlín. Byla tato sezóna i přes nepříznivou epidemiologickou situaci úspěšná?

Já jsem velmi rád, že jsem šel do Přerova. Kdybych zůstal ve druhé lize, tak bych asi vůbec nehrál, protože druhá liga se kvůli covidu stopla. Beru to jako obrovské pozitivum, že jsem vůbec mohl chytat. Samozřejmě bych byl rád, kdyby těch odchytaných zápasů bylo více. Nakonec to ale dopadlo tak, jak to dopadlo a já jsem rád aspoň za nějakou šanci ukázat se v Chance lize. Že jsem měl 7 zápasů a 6 výher je už jen třešnička na dortu a velkou zásluhu na tom má celý tým.

Jak moc náročné bylo odehrát zápas před prázdnými tribunami?

Já jsem bez diváků odehrál tři zápasy už v playoff druhé ligy a pro mě to bylo jako na tréninku. Hráči nemají mezi sebou ten správný náboj, smějí se a každé slovo na ledě je slyšet. Zápasy pak nejsou tak vyhrocené, a hlavně diváci ženou hráče k lepší výkonům. Když se hraje doma, fanoušci povzbudí domácí tým, skandují, tleskají a zvýší se adrenalin. Naopak když se hraje venku, hostující tým je pod obrovským tlakem. A tahle výhoda domácího prostředí díky covidu zanikla.

Následující sezóna bude extrémně náročná, rozhodovat mohou i maličkosti, jako například příprava. Jste spokojený s dosavadním průběhem letní přípravy?

Teď jsem zrovna říkal trenérovi Janečkovi, že to byla asi nejtěžší letní příprava mé kariéry. Fakt jsme si mákli, ať už to bylo běhání v terénu nebo kruhové tréninky. Ale čím ta příprava pokračovala dál a dál, tím jsem se cítil lépe. Musím říct, že trenéři odvedli skvělou práci, příprava byla opravdu kvalitní i bez profesionálního kondičního trenéra.

V rámci suché přípravy jste odehráli přátelská utkání ve fotbale a florbale. Vy jste v obou případech nastoupil do brány a v obou případech jste podal skvělý výkon. Patříte mezi ty typy sportovců, kterým všechno jde?

To si nemyslím, proto jsem v bráně (směje se). Nechci tvrdit, že mi jde úplně všechno, to by nebyla pravda, ale v bráně se cítím jednoduše dobře. Pokud bych měl vybrat sport, který mi úplně nejde, byl by to nejspíš basketbal a golf. Golf jsem si párkrát zkusil a opravdu jsem se netrefil do míčku (směje se).

Za Havlíčkův Brod zasáhl do všech utkání proti šumperským Drakům. (Foto: Věra Václavková).

Teď, když vám skončila suchá fáze přípravy máte nějaké volno nebo jdete rovnou na led?

Teď máme zhruba čtrnáct dní volno. V pondělí 19. července bychom měli začít nějakou suchou přípravou a 22. července bychom měli jít na led. Někteří kluci si jedou odpočinout k moři, já to spíš vidím na výlet v Čechách s přítelkyní a pejskem.

Na ledě si střihnete mimo jiné zápasy s extraligovými celky. Je obecně lepší připravovat se na sezónu se zkušenějšími týmy?

Loni jsem si s Přerovem vyzkoušel Generali Česká Cup, kde jsme hráli proti extraligovým týmům, tudíž vím, že je to rozhodně lepší hrát proti zkušenějším celkům. Extraligové týmy jsou na úplně jiné úrovni než ostatní a my pak můžeme z těchto zápasů daleko více čerpat. Myslím si, že je lepší v přípravě prohrát s extraligovým týmem než zvítězit vysoko nad nějakým slabším mančaftem. Na zápas s Plzní i Vítkovicemi se moc těším.

Trenéři letos vsadili na dravé mládí v bráně. Na gólmanském postu Vás doplnil o dva roky mladší Vojtěch Mokry. Jak se vám zatím spolupracuje?

Není to úplně poprvé, co se setkávám v jednom týmu s mladším gólmanem. V Pelhřimově i v Havlíčkově Brodě jsem byl ten starší, není to tedy žádná nová zkušenost. Jsem rád, že mám k sobě kluka přibližně stejného věku, se kterým si rozumím. Pořád spolu o hokeji mluvíme ať už třeba o NHL, gólmanech či výstroji. Musím říct, že nám to zatím spolu perfektně funguje.

Stanovil jste si pro nadcházející sezónu nějaké osobní cíle?

Já si nikdy nedávám dlouhodobé cíle, protože to člověk prostě nemůže zvládnout. Je třeba si dávat spíše ty krátkodobé a rozdělit si tu sezónu na více částí. Pro mě je důležité nebýt na sestupových pozicích a ukázat, že ač jsem mladý gólman, umím vzít šanci za pačesy. Chci všechny přesvědčit, že umím chytat a chci vyhrávat, to je mým cílem. A podle mě ten tým, který tu teď je, má na to vyhrávat zápasy.

Prozradíte nám svůj tip na umístění Draků po základní části?

Nedokážu si tipnout, respektive nerad tipuji. Člověk na to pak hrozně myslí, a to se mu může v určitém slova smyslu vymstít. Základním cílem je nebýt na sestupové pozici. Lepší umístění už bude jen bonus. Samozřejmě nejraději bych byl kolem toho 8. místa.

Chtěl byste na závěr vzkázat něco šumperským fanouškům?

Přál bych si, aby chodili a fandili, pokud to bude možné. Následující sezóna bude opravdu náročná. Rok jsme hráli bez fanoušků a s různými opatřeními, které budou nejspíše dále pokračovat. Není to pro nikoho jednoduché. Přál bych si, aby si diváci každý jednotlivý zápas, na který mohou dorazit, užili. A aby nás podporovali. Pevně věřím, že se jim za to odvděčíme.