Hráči si během turnaje v Porubě sáhli až na dno, ví trenér MARTIN JANEČEK

Hráči si během turnaje v Porubě sáhli až na dno, ví trenér MARTIN JANEČEK

Jaroslav Svoboda, čtvrtek 15.8.2019
Šumperští Draci uzavřou úvodní část přípravy utkáním s HK Martin. Nicméně již absolvování turnaje v Porubě, silně obsazeného, naznačilo mnohé. Nejen o tom si s námi povídal trenér týmu MARTIN JANEČEK. Pár hodin po tomto rozhovoru došlo pak k oznámení prvního odchodu, v Šumperku nebude v nové sezóně působit obránce Michal Žák. „Michal celou přípravu neskutečně odmakal a já mu za to moc děkuju. Do první obranné čtverky by se ale dostával složitě, přednost tak dostali hráči, které v Šumperku máme,“ prozradil k odchodu Janeček.

Jestli se na úvod můžeme ještě vrátit k turnaji v Porubě, jak jej zhodnotit výsledkově, kdy tým obsadil v silně obsazeném turnaji čtvrté místo?
Pokud to vezmeme vyloženě z pohledu výsledků, tak hokej se hraje na výhry a z tohoto pohledu je jediné vítězství trošku zklamáním. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, s jakými záměry jsme na turnaj jeli. Navíc turnaj byl poskládán z hlediska kvality soupeřů opravdu výborně. Účelem turnaje bylo pro mne a pro vedení získat množství informací o jednotlivých hráčích, tak, abychom tým poskládali co nejlépe a byl následně co nejúspěšnější. Zároveň jsem chtěl zjistit, jak hráči reagují ve velké únavě. Protože turnaj jsme absolvovali právě v období, kdy jsme trénovali největší objemy z celého předmistrovského období. Hráči si během těch pěti dnů hrábli až na dno. A v ten moment se dá vyčíst charakter i to, jak se dokážou hráči kousnout a co od nich můžeme čekat v situacích playoff, kdy jsou zápasy vyhrocené. A samozřejmě vyčíst kvalitu jednotlivých hráčů a vyčíst i složení vazeb do budoucna.

Zmínil jste fyzickou náročnost, ale z toho se poté v únavě a v takovém náročném vypjetí může odrazit i psychická náročnost. Jaké jsou poznatky v tomto směru?
Tým to zvládl bravurně. Samozřejmě koncem turnaje bylo vidět u hráčů, kterým se nedařilo vstřelit branku i přesto, že odehráli slušný turnaj, že byli nervóznější. Že ta fyzická únava souvisí s tou psychickou. Pak je projev trošku podrážděnější. Ale v pátek jsme měli normálně ostrý trénink a v sobotu jsme hráli v sobotu zápas o umístění. V dopoledních hodinách. Hráči k tomu zápasu přistoupili zodpovědněji a cílevědoměji než soupeř. Snažil jsem se je nabádat, že rozdíl v utkání bude v připravenosti hlavou a v rozcvičení. V tom mi udělali radost. Byli jsme oproti soupeři připravenější, a i když byl ten zápas vyrovnaný, tak oproti předchozím zápasům jsme měli daleko více ze hry. Byli jsme pohyblivější a i v té únavě se tým dokázal vybičovat a chtěl zvítězit.

Kdybyste se měl vrátit k jednotlivým soupeřům, který z nich byl nejtěžší?
Každý tým byl jinak specifický. Katovice byly velmi silové mužstvo, pro nás hlavně i vstup do turnaje. Takže hráči mohli mít i respekt k tomu prostředí, k turnaji co se kvality týče. Jastrzebie je výborné mužstvo, navíc den předtím otočilo zápas proti domácí prvoligové Porubě. Takže i tam byl vůči soupeři trochu respekt. A pak samozřejmě Poruba. Tam ta kvalita je, jde o prvoligový tým, který velmi zbrojí. Pro nás to byla velká výzva. A papírově nejslabší se sice jevil Debrecen, ale zase jsme hráli o čest a umístění a o to jedno vítězství. Každý soupeř byl nějakým způsobem těžký a bylo potřeba se na daná utkání připravit i pokaždé trošku jinak. Myslím si, že se nám to povedlo, byť v prvních třech zápasech nám trošku chybělo k tomu, abychom získali i nějaké body.


BĚHEM TRÉNINKOVÉ JEDNOTKY (foto: V. Václavková)

Jak dál směrovat předsezónní období?
Tým i po skončení turnaje neustále trénuje, vrcholí nám období, kdy pobírají hráči největší objemy a měli jen jeden den odpočinek. Tento týden vrcholí největší objem dávek a utkání s Martinem je vyvrcholení tohoto období. Snažíme se tvrdě pracovat a určitě se nebudeme před domácím zápasem šetřit. Všechny týmy ale trénují, nebudeme se tak vymlouvat na nějaké velké zátěže v tréninku. Chceme se zvídavým fanouškům ukázat v co nejlepším světle, aby diváci viděli, jak tým pečlivě pracuje na ledě.

V Porubě pak dostali i příležitost mladí hráči. Je nějaká vaše představa, kdo z nich by mohl dostávat v sezóně co nejvíce prostoru na ledě?
Jedním z úkolů v sezóně bude co nejvíce hráče z Mladých Draků dostávat do týmu. A tak jsme neotáleli a snažili jsme se již při takové náročné akci jim dát prostor a podívat se na ně. Musím říci, že co se týče loňských juniorů, tak dostali všichni velký prostor. A ta druhá skupina, tedy přímo junioři, kteří jsou s námi v tréninku, tak jejich čas teprve přijde. Z té první skupiny se povedlo zatím jedině Adamu Scheuterovi naskočit do seniorského týmu, když odehrál výborné dva zápasy a dokonce v sobotu vstřelil i branku. Chceme jít tedy touto cestou dál, a co jsme slíbili před sezonou, tak splnit. Ale samozřejmě toto chceme skloubit s výsledkovou náročností celé sezóny.

Momentálně jste de facto jediným členem trenérského týmu. Nechybí vám momentálně třeba asistent k ruce, se kterým byste mohl konzultovat některá rozhodnutí?
V realizačním týmu mám vedle sebe parádní lidi a mám na ně štěstí. Někteří z nich hráli hokej, i za místní áčko, takže mi nějaké postřehy říkají. Pokud jde o nějakou kvalifikovanou pomoc, tak bych nerad předbíhal, ale něco se může rýsovat. Ale uvidíme, jak se to vyvine. Přemýšleli jsme ale nad tím, zda mít k ruce nějakého poradce či pomocníka.

Splňuje zatím angažmá v Šumperku veškeré vaše předpoklady, které jste od angažmá zde očekával?
Přicházel jsem do Šumperku s vidinou náročné sezóny, za výzvou. Ať už náročnosti soutěže, tak náročnosti diváků či pana Velčovského. Pro mne to jsou vše výzvy a motor do práce. Tyto tlaky a tuto hromadu práce si užívám a baví mě to. Moc se na sezónu těším.

Vy si Šumperk pamatujete jako hráč, i hráč velkého šumperského rivala. A ti to v Šumperku neměli nikdy moc lehké. Jste třeba trošku nervózní před sezónou v Šumperku?
Musím říci, že nejsem. Za prvé netrénuji první sezónu, za druhé se člověk snaží se sebou pracovat. A myslím si, že nějakou praxí a nastavením svých priorit se na sezónu těším. Vím, že budou tlaky, abychom hráli výborný hokej a naplnili společně očekávání fanoušků. Ale nervózní nejsem. Myslím si, že hráči potřebují klid. A i to jim mohu dát, pokud jsem naprostý profesionál, tak ze mne musí ten klid cítit. A chci jít touto cestou.

Ze všech těch rozhovorů před sezónou se dalo lehce vyčíst, že hodně dbáte na rozhovory a individuální komunikaci s hráči. Dá se nějak nastínit, kolik toho času třeba přesně této aktivitě věnujete?
Zatím dělím čas na komunikaci s týmem a pomalu již i s hráči. Ta větší porce času přímo na komunikaci s jednotlivci samozřejmě teprve přijde. I těsně před sezónou, abych měl nějaký osobní příběh toho hráče. Co očekává od sebe, od klubu, od výkonů. A abych já věděl, jak tomu hráči mohu co nejvíce pomoci. V prvopočátku se teď ale snažím pracovat s týmem, tak, aby věděli, že jsem tu pro ně, že jsem pro ně oporou. A aby se nebáli za mnou s čímkoliv přijít. A pokud se nám tohle podaří, tahle chemie, tak to bude jen ku prospěchu celého týmu.


MARTIN JANEČEK BĚHEM UTKÁNÍ S DEBRECENEM (foto: V. Václavková)

Máte za sebou jednak bohatou hráčskou kariéru, ale také již i zajímavá trenérská angažmá. Dá se třeba říci, který trenér vás co nejvíce ovlivnil? Který je pro vás inspirací a motivací?
Když jsem začínal, tak jsem začínal u dětí ještě aktivní hráč. A tehdy to samozřejmě byli kouči NHL a reprezentací. Ale samozřejmě postupem času a zkušeností člověk poznává i lidi kolem sebe. Měl jsem to štěstí, že jsem ve Spartě mohl poznat pana Výborného. Ten měl ten dar, aby hráči šli za trenérem i třeba na kraj světa. A z pohledu pracovitosti jsem krátce poznal i pana Rulíka. Ten byl od rána od půl osmé v práci a snažil se pochopit hru, naordinovat správný věci. Těch osob je samozřejmě dost i z dřívější doby hráčské, abych na nikoho nezapomněl. Řada trenérů mě ovlivnila, ať už špatnými, tak dobrými věcmi.

Jak pozorně již nyní sledujete soupeře, hráčské změny a podobně?
Samozřejmě pečlivě. I to je moje práce, potřeba se připravit na soupeře, týmy zmapovat. Takže jednoznačně dění sleduji a vidím, že někteří posilují hodně, jiní omlazují. Už teď se pokusím, než soutěž začne, předjímat, že to složení favoritů bude trošku jiný než vloni. I z důvodů uvedených změn. A čas ukáže, zda se pletu či nepletu. Já věřím, že my budeme patřit nahoru, tam, kam šumperský hokej patří.

Dá se souhlasit s tím, že po restrukturalizaci soutěže bude východní, tedy naše skupina, tou nejsilnější? Sokolov přece jen na západě postoupil, ze skupiny Střed pak nejsilnější klub přešly do naší části ligy, ať už Havlíčkův Brod, tak Žďár nad Sázavou.
Troufám si tvrdit, že ano, že bude jednoznačně nejsilnější, z toho pohledu počtu opravdu silných mužstev. Vrchlabí i jiné kluby určitě budou mít svou kvalitu, ale tolik kvalitních týmů jako ve východní skupině nebude jinde. Ale pro nás je to výzva, hrát tolik zápasů s kvalitními soupeři. I pro hráče je to motivující. Sezóna bude těžká, a pokud se podaří nějaký úspěch, půjdeme si za ním po hlavě, tak to bude samozřejmě sladší.